Už 15 let pracuji každodenně s atopickými dětmi ve věku 0-3 roky. Dneska se s Vámi podělím o zkušenosti se zaváděním příkrmů.
Maminky se mě velice často ptají, jak příkrmy správně a zdravě zavádět a pravdou je, že se tady dělají velice časté chyby.
Správným zaváděním příkrmů můžeme velmi napomoci vyhojení ekzému a také výrazného zlepšení trávicích obtíží (u střevně citlivých dětí, což je v atopii poměrně častý jev). Krom toho je správné zavedení příkrmů zárukou příznivé zdravotní budoucnosti dětí.
U střevně citlivých dětí může chybné zahájení příkrmů významně zhoršit hlenovitost stolice, působit nitky krve ve stolici, bolesti bříška či jiné další trávicí problémy.
U atopických dětí, kde primární příčinou obtíží jsou kožní projevy, pak nesprávné zavádění příkrmů může rozjet či zhoršit ekzém a často vede i ke a zhoršení trávení, což může způsobovat další potíže.
Zapomeňme proto na zastaralé zásady typu mrkev jako první příkrm a jim podobné zásady zavádění prvních příkrmů.
Nikdy více mrkev jako startovací potravina!
U mrkve hrozí vzplanutí atopického ekzému, anebo jeho propuknutí v plné síle. U střevně citlivých dětí mrkev velice často vyvolává nitky krve ve stolici, či hlenovitost stolice.
Při zavádění potravin kladu svým klientkám vždy na srdce několik zásad, ze kterých je jedna opravdu podstatná a to:
- Začít HA příkrmy, neboli těmi nejvíce hypoalergenními (viz moje tabulka alergenů )
- Začít nenadýmavou zelenou zeleninou
První zásada je jasná – stejně jako ve škole začínáme od nejjednoduššího k nejsložitějšímu, platí to i u trénování střevní flóry našich nejmenších.
Druhou zásadu hned objasním: zelená zelenina umí ustavit ve střevech miminek správnou střevní flóru. A jak už z mých článků víte, vybalancovaná střevní flóra je zárukou dobře se vyvíjející imunity a tedy zdravé pokožky. Střeva a kůže jsou spojené nádoby.
Startujeme cuketou
Nejvíce HA potravina je cuketa. Nenadýmá, pomáhá stabilizovat střevní flóru, je to ideální start.
Cuketu krátce tepelně upravíme a poté rozmixujeme a zavádíme jí do stravy dítěte takto:
- první den 1 lžička
- další den 2-3 lžičky
- poslední den, kolik bude mimi chtít sníst
A pokračujeme brokolicí nebo dýní
Pokud naše mimi trpí nadýmáním, upřednostníme před brokolicí dýni. Opět testujeme 3 dny, stejně jako u cukety. Dýni/brokolici můžeme přidat k již zavedené cuketě.
Dále můžeme zavést například zelený hrášek nebo zelené fazolky
Tyto potraviny jsou bezpečné a nepatří (jak se mnozí možná mylně domnívají) mezi luštěniny, nýbrž mezi zelenou zeleninu. Střevní flóra miminka bude proto nadmíru spokojená 🙂
Jako další potravinu můžeme zavést brambor
Ale tady pozor!. Brambor patří mezi sacharidické potraviny, obsahuje určité množství škrobu neboli sacharidy. Sacharidy, jak známo, množí kvasinku (tím jsme opět u zásady zdravé střevní flóry). Pokud tedy nechceme střevní flóru naší ratolesti narušit přílivem sacharidů a přemnožením kvasinky, dodržíme zásadu zelené zeleniny.
Ze své dlouholeté praxe s atopiky a střevně citlivými dětmi přidám radu nad zlato. Jde o radu, jak správně přidávat do příkrmu sacharidy (ovoce, obilniny, škroboviny typu brambor/batát): za příklad si vezmeme právě brambor:
- Jakmile podáme samotný brambor (neboli sacharid) , zhorší se stav kůže/může nastat problém s trávením.
- Dá-li se ovšem brambor společně s cuketou (např. v poměru 2:1), žádné zhoršení nenastane. A to proto, že brambor jako sacharid byl vykompenzovaný zelenou zeleninou (cuketa, brokolice, hrášek, atd.).
Mrkev jako startovací příkrm? Ne!
Pro zajímavost, tohle je také odpověď na to, proč mrkev jako startovací potravina se ukázala jako spouštěč ekzémů/trávicích problémů u střevně citlivých dětí – je to sacharidová potravina, nadto s poměrně silným alergickým potenciálem. Na mrkev reaguje dokonce 78 dětí ze sta 0 – 7 měsíců věku.
Napřed se proto zavádějí HA příkrmy, a až po nich alergeny. Nejsilnější alergeny, jako je BKM neboli mléčné výrobky, vejce, ořechy, semínka/mák a kořenová zelenina (sem patří zmíněná mrkev) je třeba zavádět až jako poslední.
Rozdělení potravin na HA potraviny a na alergeny naleznete v mé tabulce alergenů
Není dobře příliš otálet
Ohledně zavádění příkrmů je v poslední době řada studií. Vesměs můžeme jejich výsledky shrnout do této zásady, kterou jsem si ověřila ve své praxi opravdu nesčetněkrát: otálet se zaváděním některých potravin je na škodu a může paradoxně vést k riziku budoucích alergií.
Dříve se čekalo se zavedením lepku, ryb a dalších potravin nad 18M věku, nebo dokonce nad druhý rok věku. Toto vše je již dnes překonaný názor. Hlavně u lepku jsem udělala během své praxe tu zkušenost, že otálet s jeho zavedením nad rok věku může vést k poruchám jeho trávení.
Já osobně doporučuji zavést obilniny včetně lepku záhy, například už po bramboru.
Po obilninách může následovat maso, samozřejmě hypoalergenní druhy (jako jsou krůtí nebo králičí), pak už ovoce (nejvíce HA je jablíčko nebo hruška) a zavádíme dál a dál 🙂
Jak se pozná atopická reakce na potravinu
Toto je velice častá otázka všech maminek v mé péči:
Potravina může způsobit jednak reakci alergickou, ale může také dělat reakci adaptační – výkyvy stavu kůže/stolice dané tím, že dítě si na nové potraviny napřed musí utvořit enzymy, aby umělo potraviny trávit.
Tato reakce bývá u některých druhů příkrmů (typicky např. obilniny, ale i řada dalších potravin) a bývá chybně interpretována jako reakce alergická. Maminky pak chybně vysazují některé potraviny, a to není správně jednak z výživového hlediska, ale ani s ohledem na atopickou budoucnost dítěte.
Odlišit od sebe tyto dvě reakce je pro laika velice obtížné a navíc do reakcí často vstupují i další nepotravní vlivy (růst zubů, klimatické vlivy, vliv očkování, atd).
Bohužel žádná univerzální rada, jak od sebe jednotlivé reakce neexistuje. Každé dítě je naprosto unikátní a reakce se projevují různě. Jedná se totiž o poměrně složitou problematiku a pokud chcete mít opravdu jistotu, je lepší se svěřit do rukou odborníka.