Ing. Věra Zíková – Můj příběh
Sama jsem atopik, a atopickým ekzémem jsem trpěla od 4 měsíců věku (tehdy se používal kortikoid Flucinar), až do svých 22 let.
Atopický ekzém ovlivnil do značné míry právě výběr škol, kam jsem šla po gymnáziu – chtěla jsem pochopit funkci lidského těla, a tím si pomoci s vyléčením. To se také povedlo a vystudovala jsem přírodovědu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a Technická univerzita v Liberci obor chemie. Dále mám praxi coby vedoucí vývoje kosmetických prostředků.
Pochopila jsem, jak moc nás ovlivňuje to, co jíme, a že pokud chceme zvládnout atopii jako takovou, tak je třeba udělat opatření na vícero úrovních, nejen upravit péči o kůži, ale také stravu.
Poznatky získané studiem, a také vyhojením vlastních atopických obtíží, se pak velmi hodily, když se mi v 29. letech narodila dcera.
Dcera se narodila v roce 2007 jako těžký atopik. Atopické projevy u ní začaly v 3 týdnech věku. Co se malých dětí týče, nebylo v té době známo ani to, jaké jsou ve věkové skupině 0 – 3 roky hlavní alergeny. Alergologie o této věkové skupině tehdy věděla jen velice málo (nevědělo se takřka nic o souvislosti ekzému a potrav.reakcí) – začínala jsem tedy úplně od nuly.
Nasadila jsem si dietu (dcera byla plně kojená) sestávající se pouze ze zelené zeleniny, králičího masa a rýže – a dcera se vyčistila. Následně jsem začala postupem eliminace a expozice alergenů vystopovávat alergeny, které dceři vadí (tzv. EET testy, neboli eliminačně expoziční) .
K tomu jsem, i díky svým zkušenostem z vývoje kosmetických prostředků, upravila kosmetickou péči. Protože se mi podařilo dcerku dostat do vyhojeného stavu, a to relativně rychle, začali se mi hlásit napřed známí, kteří to chtěli taky zkusit… a lidí, na kterých jsem tedy svůj postup vyzkoušela, přibývalo.
V roce 2010 jsem již měla za sebou výzkum udělaný na 300 dětech, a vznikla tak tato léčebná metoda, jejímž jsem autorem.
Jedním z výsledků mé práce je proto m.j. tato tabulka alergenů pro věkovou skupinu 0 – 3 roky, která člení potraviny na bezpečné pro tuto věkovou skupinu – a na potraviny, na které jsou reakce u více než 30% dětí: (vidíte např., že např.mrkev, o které se soudilo, že je to bezpečná příkrmová potravina, se řadí mezi potraviny, kde reaktivita je již poměrně vysoká).
Dneska již vím, že dieta, kterou jsem si kdysi nastavila (při léčbě vlastní dcery), byla zbytečně drastická. Tudíž nutričně i imunologicky nevýhodná. Tehdy však nebyly ještě známy hlavní dětské alergeny, proto tak striktní dieta. Dnes již mám vypracovaný systém eliminačních diet, které nasazuji na základě atop.projevu daného dítěte.
Každé dítě je individuální. Aby byla léčba úspěšná, je potřeba vždy upravit eliminačně expoziční postupy přesně na míru. Právě proto potřebuji, abych kůži dítěte vyhojila, být s maminkou v každodenním kontaktu (osvědčil se email). Potřebuji nasledovat chování organismu a kůže dítěte v závislosti na úpravě stravy, kterou s maminkou děláme. Každá potravina má specifický projev reakce, a právě detekce reakcí na potraviny je klíčová v celém procesu vyhojení. Nejen potraviny však mohou působit zhoršení ekzému. Zhoršení může být i vlivem nepotravním jevů (hlavně růst zoubků, ale i např.klimatické vlivy, očkování, atd.) Reakce na potravinu je pro laika takřka nerozpoznatelná od vlivu zubů, klimatických vlivů, atd. Proto je tak podstatné, abych byla s maminkou v každodenním kontaktu – i např.obdenní kontakt se mi zkrátka u léčby neosvědčil. Chce to intenzivní každodenní kontakt, pokud mám děti ve své péči vyhojit. A o to jde.
V závislosti na projevu kůže tedy zvolím vhodnou eliminační dietu. Následně pak volím postup zavádění alergenů tak, aby to bylo velice šetrné pro daný projev. Za dobu 15tileté praxe mám řadu zkušeností a proto již v úvodu jsem schopná rozpoznat, jaké potraviny budou nejrizikovější. Pořadí zaváděných alergenů je tím pádem voleno jednak velice citlivě, zadruhé je voleno tak, aby co nejrychleji vedlo k vyhojení atopických obtíží. Pořadí se tedy vždy „šije na míru“daného pacienta, je potřeba vždy postupovat individuálně.
Co chci zdůraznit především: V zavádění alergenů vždy postupuji s nejvyšší opatrností. Za dobu praxe jsem se setkala (2500 dětí v péči za 15 let každodenní praxe) s nejrůznějšími reakcemi, proto právě zavádění potravin neboli klíčová fáze léčby musí být provedena maximálně šetrně.
Zavádíme tedy velice šetrně potraviny v určitém alergologickém sledu, který je vždy individuální pro atopické projevy daného pacienta. Tím klesá reaktivita pacienta na potraviny v průběhu léčby. U slabších alergenů reakce záhy po zahájení léčby vyhasínají, u silnějších alergenů pak trénujeme alergen (=systematická práce na tom, aby reakce vyhasla, to vše nastavuji danému pacientu na míru). Současně se takto stává dítě odolnější vůči nepotravním vlivům typu zoubky a další nepotrav.faktory, protože zavádění potravin utužuje imunitu dítěte. Prací se stravou tak docílíme vyhasnutí reaktivity jak na potraviny, tak posílení organismu dětí vůči nepotravním vlivům (zoubky a jejich růst, očkování, nemoci,atd.).
Samozřejmě se během péče věnujeme otázkám prevence atopie, ošetření kůže, očkování a základním principům práce s atopií a dalším tématům, nicméně práci se stravou vidím ve vyhojení atopických projevů jako zásadní.
Dnes se píše rok 2021, a vyhojených atopických dětí je již více než 2500, plus jsem svůj postup rozšířila i na jiné věkové skupiny, a musím dodat, že každá věková skupina má „svoje alergeny“ a svoje specifika.
Recenze na mou práci:
https://www.facebook.com/AtopieVeraZikova/
..sekce Zmínky a Recenze
https://www.modrykonik.cz/group/6098/?query=%23recenze
Kontakt na mě: verakam01@gmail.com