Již poměrně dlouho je známo, že mléko a mléčné výrobky jsou nejsilnějším dětským alergenem. V poslední době se mě ale maminky na kravské mléko a možnosti reakce na něj ptají častěji, než kdy jindy. Hlavně vás zajímá, jaké můžeme čekat reakce na mléčné výrobky. V tomhle článku dostanete i ukázky nejčastějších reakcí na mléčné výrobky.
Na kravské mléko a mléčné výrobky totiž může nastat celá řada reakcí. Trochu se přitom dotkneme imunologie. Ale všechno vysvětlím jednoduše, polopatě, takže – jdeme na to.
1) Potravinové alergie (ABKM)
Potravinové alergie mohou být rychlého typu (IgE reakce), tak pomalého typu (non-IgE reakce). Jde o reakci na BKM neboli bílkoviny kravského mléka. Nikoli na laktózu, jak se často maminky mylně domnívají.
Pro ty, co se chtějí problematiku dozvědět více do hloubky, ještě přidám informace, jak se liší IgE a nonIgE alergie na BKM:
IgE potravinová alergie
.… se projevuje většinou řádově v minutách (někdy vteřiny, málokdy hodiny). V případě kojících matek, které testují zařazení této potraviny do jídelníčku po pauze to pochopitelně nebudou minuty, ale je zde několikahodinové zpoždění dané průchodem potraviny kojící matkou.
Její projevy jsou u dětí 0-3 roky, s nimiž nejčastěji pracuji, především kožní.
Projevy však mohou být i trávicí (zvracení, průjem, bolesti břicha až koliky, nadýmání, krev/hlen ve stolici, atd.). Daleko častěji ale tyto trávicí projevy souvisejí s nonIgE reakcí:
Non IgE alergická reakce
…se projevuje zpožděně, řádově se většinou jedná o hodiny až dny. Příznaky jsou opět buďto kožní, nebo trávicí (trávicí obtíže jsou častější v této skupině nonIgE reakcí, než v IgE skupině reakcí).
Mléčné výrobky mají suverénně největší variabilitu alergických reakcí – reakce na ně může mít řadu podob, které se navíc liší podle věku. Jinou reakci na BKM bude mít dítě v čtyřech měsících věku, jinak bude vypadat reakce na mléčné výrobky u dítěte v roce věku. Jinak bude vypadat reakce, pokud bude dítě reagovat už skrze mateřské mléko na mléčné výrobky snědené kojící maminkou, a jinak při podání mléčného výrobku napřímo.
Dokonce, na vzhled reakce má vliv řada nepotravních vlivů – zoubky a jejich růst opět mění vzhled reakce na mléčné výrobky.
Právě proto je detekce alergické reakce na mléčné výrobky velice složitá záležitost, kde musíme brát v úvahu řadu faktorů.
Zajímavost: maminky se velice často ptají, zda lze nahradit kravské mléko a výrobky z něj mléky jiných savců, hlavně kozím a ovčím mlékem. Zpravidla to není dobré řešení. Jakmile je ABKM, je vysoká pravděpodobnost (uvádí se až 90-95%), že budou vadit i ovčí , kozí a jiná savčí mléka.
Další častá otázka kojících maminek je: Kdy mám čekat reakci na mléčný výrobek, který sním já jako kojící matka?
Odpověď je: Alergická reakce na mléko/mléčný výrobek ve stravě kojící matky se na dítěti projeví s určitou prodlevou. Mléčné výrobky se do MM dostanou cca za 6 – 22 hodin. Rychlost přechodu výrobku do MM závisí jednak na druhu mléčného výrobku (např.tekuté kravské mléko přejde do MM rychleji než např.tvrdý sýr). Zadruhé je rychlost přechodu ml.výrobku závislá na rychlosti metabolismu kojící maminky. Alergickou reakci tedy můžete čekat buď již hned po přechodu ml.výrobku do MM, to znamená již za cca 5-6 hodin, pokud se jedná o IgE typ reakce. Pokud však jde o nonIgE typ reakce, může se reakce dostavit až za několik dní.
2) Potravinové intolerance
Potravinových intolerancí na kravské mléko a výrobky z něj je celá řada druhů. My si posvítíme na tu nejčastější, kterou je intolerance laktózy.
A zase ta imunologie….: Alergie a intolerance není totéž, byť to mnohdy bývá směšováno. Alergie má příčinu v přehnané imunitní odpovědi na bílkoviny kravského mléka, zatímco u intolerance laktózy je příčinou reakce nedostatek enzymů, které tráví laktózu.
Laktóza a mléčné bílkoviny nejsou totéž!! Pamatujte:
Laktóza = mléčný cukr = intolerance. BKM = bílkoviny kravského mléka = alergie.
Tento omyl je velice častý, přičemž intolerance na laktózu a alergie na mléčné bílkoviny je zásadní rozdíl, a to i v projevu reakce.
Nejčastější chybou lidí s ABKM je konzumace výrobků bez laktózy. Výrobky bez laktózy obsahují BKM, pro lidi s ABKM řešením nejsou!
Příznaky intolerance laktózy nejsou kožní, ale trávicí: první příznaky se objevují obvykle 15 – 60 min po pozření nadměrného množství netolerované potraviny. Intenzita příznaků je pak závislá na nedostatku rozhodujícího enzymu (laktáza), kolik ho v těle chybí. K vyvolání potíží je obvykle potřeba větší porce dané potraviny – i to odděluje intoleranci od potravinové alergie. U potravinové alergie stačí i malá dávka a dostaví se obtíže.
Nejčastějšími příznaky intolerance jsou nadměrná plynatost, nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjmy, neklid.
Intolerance laktózy je ve skupině dětí 0-3 roky raritní. Avšak pozor: pakliže dítě prodělá střevní infekci, nastává přechodně (po dobu 2-3 týdnů) pokles enzymu laktázy a dochází k přechodné intoleranci laktózy. Stejný případ je podání antibiotik – i tehdy dochází k přechodné intoleranci laktózy. Tohle přechodné zhoršení trávení laktózy se ale upraví do 2-3 týdnů a pak již nebývá problém trávit mléčné výrobky.
Ve věkové skupině 0-3 roky je ve střevech zpravidla dostatek laktázy neboli enzymu na trávení mléčného cukru. Hladina laktázy klesá až s věkem, je to logické – u savců je mléko je určeno jako mláděcí potravina a příroda dělá všechno pro to, aby se mléko u dětí správně trávilo.
Lidem s intolerancí laktózy obvykle tolik nevadí kysané mléčné výrobky nebo jogurty, potíže zpravidla působí nezakysané mléčné výrobky, kde je laktózy daleko více. Proč tomu tak je neboli rozdíl mezi zakysanými a nezakysanými: to si povíme v dalším článku.
Diagnostika reakcí na BKM
Diagnostikovat potravinovou alergii či intoleranci laktózy by měly pomoci laboratorní testy. V praxi je mnohdy ten problém, že testy na potravní alergeny často alergii na BKM neodhalí. Testy odhalí (zdaleka však ne vždy!) pouze IgE typ alergie, testují se totiž pouze IgE „alergické“ protilátky. Zato potravinovou intoleranci či nonIgE potravinovou alergii testem na IgE protilátky nerozpoznáme. Ve skupině 0-2 roky jsou proto jak Prick testy, tak krevní testy jen orientační a často neodhalí ani silnou ABKM. Je třeba zvolit jiné testovací metody, většinou je jedinou možností testování EET testy, neboli eliminačně expoziční metoda (kterou používám v praxi já, protože je jedinou směrodatnou a tedy spolehlivou metodou).
Na jednu a tutéž potravinu může být řada reakcí, někdy obtížně diagnostikovatelných, rozhodující jsou vždy obtíže pacienta a podle toho pak následují další kroky směřující k vysledování spouštěče dané reakce.
Proto jediným východiskem se ve většině případech jeví eliminačně expoziční test na odhalení potravinových spouštěčů alergické reakce, na jehož základě stojí moje metoda detekce spouštěčů atopického ekzému (příp.jiných atopických projevů, jako je např.krev ve stolici atd.). Eliminačně expoziční testy jsou součástí léčby atopického ekzému, kterou již 15 let s úspěchem používám ve své praxi.