V předchozích článcích tohoto seriálu jsme si řekli, jak podstatná je s ohledem na atopii strava. Atopický ekzém ve své podstatě odráží dysbalanci střevní flóry. Střeva a kůže jsou úzce spojené nádoby.
Alergeny, které v období prvních let života ovlivňují atopický ekzém, jsou alergeny potravinové – to znamená, že něco z toho, co jí buď dítě nebo kojící maminka (nebo oba) zhoršuje ekzém.
Přehled potravin, které u dětí nejčastěji způsobují alergické reakce najdete zde
Atopické projevy v tomto nejnižším věku 0-3 roky ale také silně ovlivňuje řada nepotravních faktorů, jakými jsou zoubky, počasí, nemoci, očkování, atd. – souhrnně jim říkejme nepotravní faktory.
Ve věku 0-3 roky nevstupují zpravidla do projevu ekzému roztoči, pylové alergie a další tzv. inhalační neboli vzdušné alergie – tyhle alergeny nastupují zpravidla až kolem 2.-3.roku věku dětí. Jde o tzv.atopický pochod. Pokud ve věku 0-2 roky vysledujeme veškeré potrav.alergie, nemusíme se v budoucnu obávat inhalačních alergií.
Řekli jsme si, že jednak potraviny, zadruhé nepotravní faktory jako počasí, zuby, očkování jsou spouštěči ekzému. Ať už je ekzém působen spíše nepotravními faktory nebo spouštěčem jsou primárně potraviny (zdaleka nejčastěji je to kombinace obého), vždy je řešením atopických projevů práce se stravou. Jak ekzém výhradně potravinový, tak ekzém spouštěný nepotravními faktory se dá úspěsně vyhojit systematickou prací se stravou. Jak jsme si řekli, zdaleka nejčastější je kombinace obého, neboli – atopický projev dětí v tomto věku je spouštěn jak potravními, tak nepotravními faktory. Systematicky pak pracujeme se stravou, kdy zavádíme potraviny v určitém sledu (individuálním pro daný projev), a tím posilujeme střevní mikroflóru a tudíž imunitní systém. Tím upravujeme reaktivitu těla na vnější vlivy (vč.reaktivity na potraviny). Vpodstatě z atopické neboli atypicky, přehnaně reagující imunity se stává imunita reagující „normálně“, přirozeně. A o to jde, to je podstata léčby.
Zvídavé maminky nyní napadne: proč nejít na alergologii a nenechat tam prostě jen otestovat dítě na alergeny a najít potraviny, které vadí, pomocí testů?
Odpověď je snadná:
jak kožní, tak krevní testy jsou nesměrodatné. Spíše od nich příliš nečekejme. Může nastat falešná pozitivita a falešná negativita, neboli – když to hodně zjednoduším, často výsledky testů jen zmatou a nepřinesou výčet potravin, které nemáme podávat.
Proto jsem vyvinula svou metodu, která je založena na eliminačně expozičních testech. To je jediná směrodatná diagnostika v této věkové skupině. Metoda tkví v dietě (=eliminaci alergenů), která nesmí být příliš dlouhá, a následné expozici neboli nasazení alergenu.
O tom, jak vznikala metoda léčby , je článek:
Nyní se vraťme k tomu, jak probíhá léčba atopického dítěte:
Aby se dítě trvale zbavilo ekzému, je třeba cílené práce se stravou, neboli cílené práce se střevní mikroflórou.
Naším cílem je mít zhojený ekzém . Kůže souvisí velice úzce se zdravými střevy. Aby byl střevní mikrobiom v rovnováze, je potřeba mít stravu pestrou. Pestrost stravy je současně záruka dostatku nutričně důležitých látek a správného fungování těla, včetně jeho hojivých mechanismů. Proto dietu nasazuji pouze na nezbytně nutnou dobu, a vzápětí nasazuji alergeny – což je hlavní nástroj léčby (dieta nikoli). Dělá se to systematicky, jeden alergen po druhém, velice šetrně. Postup je vždy individuální pro daného pacienta.
Nasazování alergenů jednoho po druhém má dvojí efekt:
- jednak tím vyhasneme stávající potravinové reakce
- Cíleným a systematickým nasazováním potravin do stravy se střeva utužují. Utužování střev přispívá výrazně k stabilizaci střevní flóry. Tím se organismus včetně stavu kůže stává odolnější vůči nepotravním zhoršujícím vlivům, jako jsou růst zoubků, očkování, atd.
Nástrojem léčby proto není dieta, ale právě to systematické zavádění alergenů jednoho po druhém. Ano, je určité % dětí, kterým se na pouhé dietě ekzém zlepší, ale nejde o trvalé vyhojení. Dokonce jsem během dlouholeté praxe vypozorovala, že když jsou děti (případně kojící matky) na dietě dlouhodoběji, to znamená delší čas než 2-3 měsíce, tak po čase velice často ekzém znovu naskakuje. Dlouhodobější dieta je nutričně i imunologicky nevýhodná – v tomto věku si děti tvoří tzv.imunologické tolerance na potraviny, a pakliže se potravina dlouhodoběji neobjeví v jídelníčku, hrozí s časem problémy s trávením dané potraviny. Na dietě se netrénují střeva a střevní flóra není na dietě nikdy v rovnováze. V krajním případě dokonce dlouhodobá dieta může generovat sekundární reaktivitu na potraviny a tudíž velice škodit.
Uvedu příklad: s maminkou najdeme dva alergeny: kořenovou zeleninu a vejce. Pokud by maminka vysadila tyto potraviny z jídelníčku zcela, a to ať už ze svého nebo z jídelníčku dítěte, nebo obou, zprvu pominou akutní stádia ekzému a ekzém se nejprve zklidní, na určitý čas. Po urč.čase, zpravidla po 2-3 měsících, však i na této dietě ekzém znovu vzplane. A to z toho důvodu, že vajíčka a kořenovka nutričně i imunologicky začne ve stravě chybět. Vysazením kořenovky a vajíčka není střevní flóra kompletní. Není v rovnováze.
Trvalého vyhojení proto docílíme právě prací s alergeny. Podstatné je právě to, aby alergeny zaváděly systematicky jeden po druhém v určitém sledu – a toto pořadí je individuální a liší se skutečně dítě od dítěte, protože každé dítě potřebuje postup „na míru“. Tím se dítě zbaví ekzému a dokonce i potrav.alergií jako takových.
Naším cílem je vždy docílit pestré stravy, kde nic nechybí, kde není potřeba vysazovat z jídelníčku vůbec nic. Protože právě to je záruka trvale vyhojeného ekzému a dokonce i záruka toho, aby se v budoucnu neobjevilo astma, inhalační alergie (pylová, roztočová , atd.).