Prvními alergeny, s kterými se dítě setká, jsou alergeny potravinové – to znamená, že něco z toho, co jí buď dítě nebo kojící maminka (nebo oba) zhoršuje ekzém.

Přehled potravin, které u dětí nejčastěji způsobují alergické reakce najdete zde

Do projevu ale vstupuje i řada nepotravních faktorů, jakými jsou zoubky, počasí, nemoci, očkování, atd. – souhrnně jim říkejme nepotravní faktory.

Ve věku 0-3 roky nevstupují zpravidla do projevu ekzému roztoči, pylové alergie a další tzv. inhalační neboli vzdušné alergie – tyhle alergeny nastupují zpravidla až kolem 2.-3.roku věku dětí. Jde o tzv.atopický pochod. Pokud ve věku 0-2 roky vysledujeme veškeré potrav.alergie, nemusíme se v budoucnu obávat inhalačních alergií.

Řekli jsme si, že jednak potraviny, zadruhé nepotravní faktory jako počasí, zuby, očkování jsou spouštěčem ekzému. Ať už je ekzém působen spíše nepotravními faktory nebo spouštěčem budou potraviny, tak vždycky má smysl pracovat se stravou – jak ekzém výhradně potravinový, tak ekzém spouštěný nepotravními faktory se dá dobře vyhojit mojí metodou léčby, která spočívá v práci se stravou. Zpravidla je ekzém spouštěn jak potravními, tak nepotravními faktory. A o tom je moje léčba, která léčí ekzém systematickou prací se střevní mikroflórou dítěte (střeva a kůže jsou spojené nádoby).

Zvídavé maminky nyní napadne: proč nejít na alergologii a nenechat tam prostě jen otestovat dítě na alergeny   a najít potraviny, které vadí, pomocí testů?

Odpověď je snadná:

jak kožní, tak krevní   testy jsou nesměrodatné. Spíše od nich příliš nečekejme. Může nastat falešná pozitivita a falešná negativita, neboli – když to hodně zjednoduším, často výsledky testů jen zmatou a nepřinesou výčet potravin, které nemáme podávat.

Proto jsem vyvinula svou metodu, která je založena na eliminačně expozičních testech. To je jediná směrodatná diagnostika v této věkové skupině.  Metoda tkví v dietě (=eliminaci alergenů), která nesmí být příliš dlouhá, a následné expozici neboli nasazení alergenu.

O tom, jak vznikala metoda léčby , je článek:

Nyní se vraťme k tomu, jak   probíhá léčba atopického dítěte:

Aby se dítě trvale zbavilo ekzému, je třeba :

1) najít spouštěče

2) natrénovat alergeny

3) dodržovat zásadu zdravé střevní flóry (týká se zejm. sacharidů, o tom bude samostatný díl seriálu)

Naším cílem je mít zhojený ekzém . Kůže souvisí velice úzce se zdravými střevy, takže aby byl ekzém vyhojený, musíme mít stravu pestrou. Pestrost stravy je současně záruka dostatku nutričně důležitých látek a správného fungování těla, včetně jeho hojivých mechanismů. Proto dieta je na relativně krátkou dobu (maximální týden) a hned poté se nasazují alergeny. Dělá se to systematicky, jeden po druhém, a tím přicházíme na spouštěče ekzému.

Nasazování alergenů jednoho po druhém má ale – vedle nalezení spouštěčů – další efekt, a to efekt   zásadní:

Cíleným a systematickým nasazováním potravin do stravy se střeva utužují. Utužování střev přispívá výrazně k stabilizaci střevní flóry. Tím se organismus včetně stavu kůže stává odolnější vůči nepotravním zhoršujícím vlivům, jako jsou růst zoubků, očkování, atd.

Takhle se kůže postupně zhojí – tím, že se pracuje na střevní flóře. Pracujeme na ní tím, že zavádíme jednu potravinu za druhou v určitém sledu. Tento sled je individuální dle projevu daného dítěte.

Když si to shrneme, moje metoda proto působí v dvojí rovině:

1) najde spouštěče ekzému – které se dále trénují, aby reakce na potraviny vyhasly. 

2) díky určitému pořadí (vždy individuální!!) zaváděných potravin se docílí toho, že se utuží střeva – a přestanou vadit vlivy typu počasí, zuby, atd.

Nástrojem léčby proto není dieta, ale právě to systematické zavádění alergenů jednoho po druhém. Ano, je určité % dětí, kterým se na pouhé dietě ekzém zlepší, ale nejde o trvalé vyhojení. Dokonce jsem během dlouholeté praxe vypozorovala, že když jsou děti (případně kojící matky) na dietě dlouhodoběji, to znamená delší čas než 2 měsíce, tak po čase velice často ekzém znovu naskakuje. Skutečně, dieta sama o sobě není záruka trvalého vyhojení ekzému. Dieta dlouhodobě je jednoznačně špatně. Na dietě se netrénují střeva a střevní flóra není na dietě nikdy v rovnováze.

Uvedu příklad: s maminkou najdeme dva alergeny: kořenovou zeleninu a vejce. Pokud by maminka vysadila tyto potraviny z jídelníčku, ať už ze svého nebo z jídelníčku dítěte, nebo obou, tak zprvu ekzém nebude – ale po čase opět najede. I na dietě s vyloučením kořenovky a vajíčka. Je tomu tak právě proto, že vysazením kořenovky a vajíčka není střevní flóra kompletní. Není v rovnováze.

Trvalého vyhojení proto docílíme právě prací s alergeny. Podstatné je právě to, aby alergeny  zaváděly systematicky  jeden po druhém v určitém sledu – a toto pořadí je individuální a liší se skutečně dítě od dítěte, protože každé dítě potřebuje postup „na míru“. Tím se dítě zbaví ekzému a dokonce i potrav.alergií jako takových – k tomu slouží tzv.tréninky alergenů. 

Cíleným tréninkem se dá u našich nejmenších zbavit se potravinové alergie v poměrně krátké době (za cca 1-2 měsíce) – záleží na  typu alergie a její síle. Tyto tréninky jsou  vždy  ušité na míru danému pacientu. Naším cílem je  vždy docílit pestré stravy, kde nic nechybí, kde není potřeba vysazovat z jídelníčku vůbec nic. Protože právě to je záruka trvale vyhojeného ekzému a dokonce i záruka toho, aby se v budoucnu neobjevilo astma, inhalační alergie (pylová, roztočová , atd.).

<— Díl 4. Prevence atopického ekzémuDíl 6. Ošetřování atopického pokožky —>
Díl 5. Práce se stravou – klíč k vyhojení atopických projevů
Štítky: