Aby léčba předepsaná dermatologem správně fungovala a zanechávala co nejméně vedlejších účinků, je potřeba znát a dodržovat určitá pravidla…
Aby předepsaná léčiva správně fungovala a zanechávala co nejméně vedlejších účinků, je potřeba znát a dodržovat určitá pravidla…
Kortikosteroidní hormony neboli kortikoidy
- mají rychlý protizánětlivý účinek
- neléčí ekzém, pouze ho zklidňují a to jen po dobu, kdy je pacient používá
- slouží k překonání kritických obtíží, k překonání velkého zhoršení ekzému volbu konkrétního léku ponecháme na kožním lékaři, který vezme v úvahu věk pacienta, rozsah a lokalitu ošetřované plochy, typ a stádium ekzému, eventuální druhotnou infekci a typ kůže pacienta
- pokud jsou správně používány, nemají prakticky žádné nežádoucí účinky
- Zásady správné strategie používání kortikoidů
Frekvence a doba používání:
Aplikujeme 1krát denně, nejlépe ráno, popř. na noc (kortikoid aplikujeme po vstřebání zvláčňujícího krému, tj. asi za půl hodiny po promaštění). Výjimkou této frekvence je potřeba zklidnění akutního stavu, kdy při zahájení léčby lze nárazově aplikovat 2krát denně, obvykle po 3 dny.
Jakmile se ekzém zlepší, ihned hormonální lék vysazujeme a vracíme se k osvědčeným udržovacím krémům a mastem (viz předcházející díl). Této léčbě říkáme intervalová – např. 3 dny kortikoid a 6 dní pauza (v době pauzy ošetřujete osvědčeným udržovacím krémem). Pauza v hormonální léčbě má být aspoň tak dlouhá, jak dlouho byl užíván kortikoid. Pauza má svůj terapeutický efekt!
Další cestou je zahájit terapii silnějším preparátem a postupně přejít na preparáty s nižší účinností – tzv. sestupná léčba. Jako kombinovaná terapie se označuje kombinace sestupné a intervalové terapie.
Důležitou zásadou bezpečné léčby kortikoidy je krátkodobé použití – jen k překlenutí nejhorších projevů. Při dlouhodobém používání si totiž kůže na kortikoidy zvykne a jejich účinek slábne. Při náhlém zhoršení už tak rychle „nezaberou“ a na ošetřovaných místech se kůže začne ztenčovat.
Po letech vtírání mohou hormonální léky způsobit nežádoucí změny nejen na kůži, ale i v celém organismu. Správně dávkovaná léčba výrazně snižuje riziko vzniku nežádoucích účinků.
Místo a rozsah používání:
Důsledné dodržování pokynů lékaře je třeba zvláště při používání na obličej, krk, podpaží, třísla, genitál a obecně jemnou kůži malých dětí a u velkého rozsahu.
Kortikoidní masti se aplikují pouze bodovitě, na postižené partie (nejsou určeny k plošnému promazávání!)
Množství léku:
Používáme jen nezbytně nutné množství léku (1 dávka = množství, které se vejde na bříško ukazováčku. Např. na ošetření jedné horní končetiny dospělého člověka mají vystačit 3 tyto dávky ). Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, jen větší zátěž pro kůži.
Nezapomínejte při léčbě kortikoidy i na promazávání běžnými prostředky. Kortikoidy mají především účinky protizánětlivé a protisvědivé. Suchost kůže a regeneraci kožní bariéry proti zevním vlivům ale kortikoidy zásadněji neovlivní. Udržovací masti a krémy tedy napomáhají léčbě a hojení a současně „šetří“ spotřebu kortikoidů, a tím se zlepšuje i ochrana kůže.
Imunomodulancia
Novým trendem ve výzkumu léků na AE jsou místní imunomodulancia. Potlačují odchylné imunitní reakce v kůži. Jsou to látky izolované z různých hub – např. Tacrolimus – existuje již masťová varianta s názvem Protopic. Dále pak Sirolimus a Pimecrolimus – z něj je k dispozici Elidel.
V poslední době se hodně diskutovalo o bezpečnosti těchto léků. Výsledkem je názor, že jejich přínos v léčbě AE převažuje nad riziky – avšak pouze za podmínky, že budou používána s největší opatrností. To znamená dodržovat stejné zásady, které byly popsány výše u kortikosteroidních hormonů: imunomodulancia se používají krátkodobě, jen co nejkratší dobu během vzplanutí onemocnění, a přerušovaně, nikoli trvale! Při dlouhodobé léčbě se aplikují maximálně 2krát denně, a to pouze na postižené oblasti. Jakmile známky kožního onemocnění odezní, ihned přerušte léčbu těmito přípravky. Více informací dodá dermatolog, bez něhož ostatně nelze uvedené přípravky získat.
Komplikace atopického ekzému
Pacienti s atopickým ekzémem jsou náchylní k mikrobiálnímu napadení postižené kůže:
bakteriální infekce – především zlatý stafylokok, který působí kožní hnisavý proces (impetigo)
virová infekce – mollusca contagiosa nebo bradavice (verruca)
závažnou, až život ohrožující komplikací bývá infekce virem herpes simplex 1
Při takovéto přidružené infekci se nasazují antibiotika, virostatika, střevní dezinficiencia apod. Někdy vede k dobrým výsledků užívání nenasycených mastných kyselin (pupalka, brutnák). Nové studie prokázaly, že je stejně účinné jejich používání zevní (masti, krémy) i vnitřní.
Infikovaný ekzém patří zásadně do rukou odborníka.
Svědění a škrábání
Neodmyslitelně patří k atopickému ekzému. Bývá velmi intenzivní a úporné, často i nevědomě ve spánku. Škrábání vede sice k pocitu úlevy, ale hrozí zanesení infekce a zhoršení ekzému. Svědění je možné ztlumit např. tlakem nehtů na plocho, promazáváním, chladivou sprchou, zatnutím pěstí a soustředěním; u dětí odvedením pozornosti hrou. Malým dětem lze na noc pořídit na ručky bavlněné návleky nebo speciální pyžamo proti škrábání (zmíněny v díle II).
U případů se silným svěděním anebo při současných jiných alergických potížích se nasazují antihistaminika. Ta působí především proti alergickým projevům slizničním (očním, nosním, dýchacím). Účinnost působení na kůži je individuální, protože univerzální lék radikálně tlumící svědění neexistuje. Optimální je vytipovat příslušný lék na základě spolupráce lékaře s pacientem. Moderní antihistaminika neovlivňují negativně výkonnost, nenarušují životní režim pacienta. V těžších případech svědění lze použít klasická, tlumivá antihistaminika, sedativa, eventuálně po vyšetření a konzultaci s psychiatrem i psychofarmaka.
| <— Díl 6. Ošetřování atopického pokožky | Díl 8. Bojuje celá rodina —> |