Každodenní pohled do plenky může být zdrojem velkého stresu. Je to v pořádku? Proč to tak kysele páchne? A souvisí to s neklidným spánkem? Jako specialistka na atopickým ekzém Vás provedu i světem kojenecké stolice.
V poslední době se mi čím dál více hlásí do péče maminky, které trápí nejen atopický ekzém, ale i zažívací potíže jejich miminek. Atopickému ekzému u dětí se věnuji více než deset let a dětskou stolici řeším s rodiči prakticky denně. Rozhodla jsem se proto shrnout své zkušenosti do článku, protože internet je plný protichůdných a často zavádějících informací. Skutečnost totiž není tak černobílá, jak se může zdát.
Ideální kojenecká stolice
Většina rodičů má v hlavě jasnou představu ideální kojenecké stolice:
Barva: Zářivě žlutá až oranžová.
Konzistence: Připomínající míchaná vajíčka.
Vůně: Lehce nasládlá, v žádném případě kyselá nebo dokonce hnilobná.
Takový stav je samozřejmě ideální, ale co dělat, když realita v plence vypadá úplně jinak?
Kyselá a řídká stolice u kojeného dítěte
Představme si situaci: máte plně kojené miminko, které ještě nedostává příkrmy, a jeho stolice je velmi řídká, rychle se vsakuje do pleny a je kysele cítit.
Je to problém? Samotný kyselý zápach ještě nemusí nic znamenat. Klíčové je sledovat celkový stav dítěte: je spokojené? Dobře přibírá? Není neklidné a plačtivě?
Pokud je však kyselá stolice doprovázena nočním neklidem a pláčem, pravděpodobně se jedná o narušenou rovnováhu střevní mikroflóry.
Řešením bývá úprava jídelníčku kojící matky:
- úprava konzumace mléčných výrobků
- úpravu jídelníčku s ohledem na sacharidy
- úpravu konzumace histaminových potravin
To jsou tři klíčové body. Nic se nevysazuje, pouze jde o určité omezení . Míra omezení je vždycky nastavená individuálně na základě vzhledu stolic. V krátké době pak u kojeného miminka dochází k úpravě – do týdne je stolice opět zdravá.
Hodně pěny ve stolici kojeného dítěte
Pokud je ve stolici kojeného miminka hodně pěny, opět se zpravidla jedná o dysbalanci střevní mikroflóry. Pěna ve stolici to problém totiž znamená, že se ve stolici přemnožily nežádoucí bakterie a nejčastěji je to spojeno s přemírou sacharidů (hlavně jednoduchých cukrů), méně často s vyšší konzumací brukvovité zeleniny (květák, kapusta, atd) nebo cibule, česneku a dalších aromatických potravin. Neboli potravin, které nadýmají. Opět je namístě úprava stravy kojící maminky. Opět jde o jednoduchá opatření, kdy pouze omezíme tyto potraviny a problém se vrací do normálu rychle. Ruku v ruce se zmírněním neklidu miminka a jeho plynatosti, která pěnivost stolic doprovází.
Mazlavá stolice s hlenem případně i s krví u kojeného dítěte
Hlen ve stolici je ohromně diskutované téma. Hlen může být známkou střevního zánětu, ale také nemusí.
Podstatné je opět přibírání miminka, jeho chování (neklid, plačtivost), ale především to, jak hlen vypadá (konzistence hlenu a jeho vazkost) a zda je občasně přítomna krev ve stolici.
Krev ve stolici může mít podobu krevních výronů, které jednoznačně souvisejí s potravní reaktivitou. Zato terčíky a nitky krve ve stolici s potravní reaktivitou souviset mohou a nemusejí.
U atopiků je pomalejší vývoj trávicího traktu než u neatopiků. Typicky je to vidět např u GER zkráceně refluxu. Jde o dolní jícnový svěrač, který se u atopiků vyvíjí pomaleji . Atopici proto trpí refluxem delší čas, než neatopici. A i toto může a nemusí souviset s potravní reaktivitou.
Vraťme se ale k hlenu a krevním projevům ve stolici: tady velice záleží na barvě krve. Když je krev jasně červená, zpravidla se jedná o tzv ragádní krev. Ragádky jsou jemné trhlinky, které se v jemné sliznici konečníku miminka mohou objevit v určitých etapách vývoje. Typicky v dobách střevních chřipek nebo v dobách růstu zoubků. Růst zoubků mnohdy začíná už kolem 4 měsíců věku a je spojen se zvýšením hladiny histaminu v těle. To pak zcitlivuje sliznici konečníku. Což může vést k ragádním projevům krve.
Zato tmavší nitky krve ve stolici, tmavší terčíky krve, či dokonce výrony krve ve stolic – to vše už může poukazovat na zánět střevní sliznice.
Obecně je problematika stolic něčím, co maminky nesmírně znepokojuje. Na netu také kolují zaručené informace o tom, jak má správná stolice vypadat.
Vždycky je ale potřeba se na problém dívat z více úhlů pohledu a pořádně ho rozebrat. A pak velice citlivě zvážit, jaká dieta je na místě. Pamatujte, že dieta může hodně uškodit. Nejčastěji stolici řeší maminky ve věku 0-5 měsíců věku dítěte, neboli před začátkem příkrmů. V tomhle věku se však tvoří imunologické tolerance na alergeny, které přecházejí skrze mateřské mléko. Skrze stopy alergenů v MM se učí kojené děti správně trávit jednotlivé složky alergenů. Což se ale neděje, když alergeny ve stravě kojící maminky nejsou. Mnohdy dostanou maminky od dětského lékaře také radu, že lepší než dieta je přejít na umělé mléko.
Ani striktní dieta, ani stopnutí kojení ale není správným a přirozeným řešením. Řešení spočívá v nastavení konzumace především mléčných výrobků, které mají v atopii nezastupitelné místo.
Mléčné výrobky nesmí zcela chybět v jídelníčku, protože pak se trávicí trakt a imunitní systém nevyvíjí, jak mají. Proto nastává po vysazení mléčných alergenů (a také soji a hovězího masa, často i vajec a kuřecího masa) to, že se krevní projevy a hlen začnou objevovat i na této dietě. Tj i na dietě s vyloučením velké pětky (ml. výrobky, hovězí, vejce, kuřecí maso a soja). Na druhou stranu ale mléčné výrobky nesmí být v jídelníčku kojících maminek přehnaně. Pak může dojít k prohloubení ABKM, případně k tomu, že potravní citlivost miminek přeroste právě v tenhle typ alergie.
Příští článek budeme věnovat zelené a zelenohnědé stolici. Ta je také velice častým markantem alergické reakce. Současně právě o ní koluje nejvíce mýtů a nesmyslů a proto si zelená stolice zaslouží samostatný článek.
Povíme si, kdy je to skutečný problém a kdy nikoli. A jak tento typ stolice souvisí s počtem stolic a se vsákavostí stolic. To jsou dva faktory, které rozhodují o tom, jestli se jedná o střevní zánět či nikoliv.