Ve věku 0–3 roky dítěte je atopický ekzém (AE) relativně často spojen s potravinovou alergií. Uvádí se, že celých 40 % osob se narodí jako atopici a u 10 % z nich se pak atopie už v prvním roce života rozvine v alergii (v tomto věku je to alergie potravinová).

Potravinová alergie často v tomto věku stojí v pozadí atopického ekzému (cca u 50 % malých dětí). Alergen v potravě, nejčastěji pak bílkoviny kravského mléka (dále BKM), pak může způsobovat potíže, jakými jsou AE, kojenecké koliky, zvracení, průjmy (někdy i s krví ve stolici), eventuálně dušnost atd.

Než přikročíme k „návodu“, jak alergen v jídelníčku dítěte (popřípadě kojící matky malého atopika) zjistit, povíme si něco o trávicím systému, zvláště pak o střevě.

Střevní mikroflóra

Střeva jsou základním kamenem imunity, asi ze 70–80 %. Hostí tisíce druhů bakterií. Některé zde žijí trvale, jiné trávicím traktem pouze projdou spolu s jídlem. Některé bakterie jsou škodlivé (patogenní), jiné jsou nezbytné pro správné fungování trávicího traktu („přátelské“). To vše vytváří tzv. střevní mikroflóru. Ta ovlivňuje celkové zdraví člověka, imunitu pak velmi významně.

Střevní mikroflóra se tvoří v okamžiku narození dítěte – osídlování střev bakteriemi z vnějšího prostředí začíná v průběhu porodu. Dítě porozené císařským řezem se osidluje bakteriemi z okolí později kvůli sterilnímu prostředí na operačním sále. Proto tento způsob porodu může být jedním z negativních vlivů na rozvoj atopických obtíží, je-li k nim genetická dispozice.

V kojeneckém období tvoří 90 % veškeré mikroflóry bifidobakterie, které dítě chrání před střevními infekcemi. Na růst bifidobakterií příznivě působí mateřské mléko. Později se podíl bifidobakterií snižuje a mikroflóra se mění. Jejího stabilního složení se dosáhne asi po dvou letech života.

Každý člověk pak má svou vlastní mikroflóru, která ho potom provází po zbytek života a je pro něj unikátní. Prevence atopických projevů dítěte Atopie má souvislost se střevem, střevní flóra ovlivňuje atopické projevy. Pokud se atopická žena chystá mít potomka, je vhodné zahájit kroky k nastolení správné střevní mikroflóry (k rozvoji atopie dochází u geneticky predisponovaných jedinců již v těhotenství a časném poporodním období). K tomu napomohou pre- a probiotika, užívaná během těhotenství a kojení.

Rozvoj atopických obtíží dítěte

Hned od narození začíná intenzivní proces utváření střevní mikroflóry – tomu významně napomáhá kojení. Ne každá maminka ovšem může kojit – miminko je pak převedeno na umělou stravu. Do nevyzrálého organismu dítěte pak vstupuje řada cizích, nových látek (zejména bílkovinné povahy), které u citlivých organismů mohou vyvolat přecitlivělost na některou tuto látku.

Tento proces však může nastat již za plného kojení dítěte – dítě je senzibilizováno látkami, které sní kojící matka a předá tak ve svém mléce potomkovi. Nejčastěji jde o BKM. Následně může dojít k příznakům, jako jsou např. ublinkávání, zvracení, průjmy (někdy i s krví ve stolici), koliky, neklid… Samozřejmě, ne každý neklid je příznakem potravinové alergie, stejně jako ublinkávání.

Pokud ale skutečně došlo k senzibilizaci organismu bílkovinou ve stravě a my tuto látku dále podáváme, může dojít vzniku alergie, která se může projevit atopickým ekzémem. V této fázi většinou navštívíme kožního lékaře a obdržíme od něj mast s kortikoidy. Využíváme jejich rychlý protizánětlivý a protisvědivý účinek. Kortikoid však atopický ekzém nevyléčí, pouze jej zklidňuje, a to jen po dobu, kdy jej pacient používá.

Pokud ale jde o atopický ekzém, který souvisí s potravinovou alergií, taková dlouhodobá léčba důsledku, nikoli příčiny, nemá pozitivní dopad na zdravotní stav malého atopika a na rozvoj dalších atopických obtíží.

Ty se netýkají jenom kůže, jak se mnozí čtenáři možná domnívají, ale posléze i sliznic. A tím se dostáváme mimojiné k již velmi rozšířeným inhalačním alergiím – alergické rýmě na pyly, roztoče či plísně a také k astmatu). Je proto dobré včas zjistit, zda je kožní projev skutečně AE a že je skutečně odrazem potravinové alergie. A pokud ano, zahájit dietu s vyloučením dané potraviny z jídelníčku.

Poznámka: Maminky často udivuje, když dítěti v imunologických testech vyjde vyšší hodnota specifických alergických protilátek např. na arašídy nebo mrkev, přestože je dosud nemělo v ústech. Alergická reakce přece vznikne až při střetu s alergenem.

Ke střetu s alergenem vůbec nemusí docházet až poté, co dítě vezme potravinu do úst. Dítě může být senzibilizováno už v prenatálním stádiu, případně během kojení. (Navíc vyšší hodnoty těchto protilátek ještě nemusí znamenat přecitlivělost na daný alergen a ani laboratorně zjištěná potravinová alergie nemusí nutně souviset s AE. Diagnostický závěr proto ponechejme na odborníkovi, který vezme v potaz ještě další důležité faktory.)

Jak již bylo řečeno, ne každý ekzém, neklid, bolest bříška atd. je projevem alergie, stejně tak ne každý potravinový alergik trpí atopickým ekzémem. Navíc reakcí na potraviny je celá řada a potravinová alergie je pouze jednou z nich. AE v souvislosti s potravinovou alergií, to není jednoduchá záležitost. Proto je tolik významná spolupráce rodičů (hlavně maminky) s lékařem – ten pomáhá rodiči orientovat se v nemoci potomka, určí vhodnou léčbu.

Přehled potravin, které u dětí nejčastěji způsobují alergické reakce najdete zde

<— Díl 2. Základy péče o dítě s atopickým ekzémem Díl 4. Prevence atopického ekzému —>
Díl 3. Spojitost atopického ekzému a potravinové alergie
Štítky: